100 let škola

Menu

Přihlášení

Nabídka pracovní pozice

Speciálněpedagogické centrum hledá vhodného kandidáta
na pracovní pozici:

Speciální pedagog s aprobací logopedie, surdopedie.

Více informací poskytne vedoucí SPC:
PaedDr. Yveta Odstrčilíková, Ph.D.
tel.: 576 809 839
e-mail: odstrcilikova@val-mez.cz

Partneři školy

Meteostanice

Bakaláři

Administrace zpráv

Login:
Heslo:
 

Vady řeči a možnosti jejich nápravy

DYSLÁLIE

Dyslálie neboli patlavost je nesprávná výslovnost hlásek mateřského jazyka.  Dítě může hlásku vynechávat, nahrazovat jinou hláskou, nebo tvořit nesprávným způsobem. Jedná se tedy o poruchu artikulace -  výslovnosti. Vývoj artikulace má svou fyziologickou posloupnost. Je závislý na celkovém dozrávání dítěte, na vrozených dispozicích a na správném řečovém vzoru.

Vývoj výslovnosti hlásek

  • Do 1 roku: M B P A E I O U D T N J
  • Do 2,5 - 3 let : K G H CH V F OU AU
  • Do 3,5 – 4 let: L Bě Pě Mě Vě
  • Kolem 4,5 let: Ň Ď Ť, vyvíjí se Č Š Ž
  • Do 6,5 let: C S Z  R Ř a sykavkové diferenciace - kombinace ČŠŽ a CSZ

Diagnostika

Dyslálie může být samostatnou poruchou, ale může být i součástí klinického obrazu jiné narušené komunikační schopnosti. Diferenciální diagnostiku může provádět pouze kvalifikovaný logoped.

Terapie

Správná doba, kdy se poradit s odborným logopedem o vhodném zahájení logopedické péče, vyplývá z výše uvedeného přehledu vývoje artikulace. Včasným podchycením nesprávné artikulace můžete několikanásobně zkrátit celkovou délku terapie. V některých případech na včasném zahájení logopedické péče přímo závisí, zda se nesprávnou artikulaci vůbec podaří zcela zkorigovat. Platí obecné pravidlo, že vždy je lépe hlásku vyvodit, nebo vhodně zvoleným  postupem podpořit její spontánní vyvození, než "přecvičovat" hlásku tvořenou nesprávným způsobem.

PORUCHY PLYNULOSTI ŘEČI (koktavost, zadrhávání)

Projevy

  • Mnohočetné opakování částí slov, první hlásky, slabiky
  • Prodlužování hlásek
  • Pozorovatelné napětí ve tváři, svalstvu krku
  • Třes, nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka
  • Pocit zápasení s řečí
  • Strach z mluvního projevu, vyhýbání se řeči
  • Neobvyklý počet pomlk, nahrazování slov jinými výrazy
  • Tiky, různé pohyby rukou, nohou, celého těla při řeči

Kritická období pro vznik poruchy

  • OKOLO 3. ROKU U velké části dětí příznaky po nějaké době odezní. Přetrvávají-li příznaky déle než tři měsíce, doporučuje se konzultace s logopedem, který odborně zhodnotí projevy dítěte a případně doporučí zahájení logopedické terapie.
  • KOLEM 7. ROKU Pravděpodobná příčina vzniku poruchy je vztahována k radikální změně režimu dítěte a vázána na náročnost nového – školního prostředí.

Několik rad pro rodiče

  • Dítě neokřikujte, neopravujte, když se zaráží
  • Trpělivě dítě vyslechněte, dopřejte mu dostatek času k vyjádření myšlenky, nepřerušujte dítě v řeči, udržujte oční kontakt
  • Dítě nevylučujte z veřejného vystupování, ale nikdy ho k veřejnému vystupování nenuťte
  • Braňte posměchu ostatních dětí, pozornosti ostatních dospělých
  • Ukažte dítěti, že je akceptujete nezávisle na jeho řečovém výkonu

MUTISMUS

Jedná se o poruchu používání řeči, projevující se mlčením, i když řečový vývoj je ukončen a dítě má osvojené schopnosti pro mluvení a řeč. Dítě svým mlčením reaguje na chronickou frustraci nebo na akutní psychotraumatizující podnět. Porucha se může vyskytnout od raného dětství až po nástup do školy. Trvá několik dnů, týdnů nebo i měsíců.

Osoby, se kterými dítě nechce mluvit:

  • konkrétní osoby jako je např. paní učitelka, lékař, spolužák, kamarád ve školce či ve škole nebo jakákoli jiná osoba cizí lidé
  • S ostatními osobami může dítě komunikovat úplně normálně bez problémů.

Příčiny dětského mlčení:

  • Endogenní příčiny - velká psychická senzibilita (citlivost) zejména vůči svým vlastním výkonům
  • Exogenní příčiny - psychicky zatěžující okolní prostředí, vysoké nároky na řečový výkon nebo všeobecně na chování dítěte
  • Psychogenní příčiny - vzniká na podkladě silného psychického traumatu (šok, stres, vyčerpání), sem může patřit začátek školní docházky, výrazná změna prostředí (stěhování), konflikt mezi rodiči, nepřiměřené nároky na dítě

Nejčastější chyby při odstraňování mutismu

  • Nucení k řečovému projevu
  • Slibování odměn za mluvení
  • Výčitky, trestání za mlčení
  • Vyčleňování dítěte z kolektivní práce

Několik rad pro rodiče

  • Vytvářejte klidnou, příjemnou atmosféru
  • Tvařte se, že všechno je normální, že je vše v pořádku
  • Dopřejte dítěti pozvolnou adaptaci na osobu a prostředí
  • Nepřehlédněte snahu o komunikaci (pohledy, gesta)
  • Otázky formulujte tak, aby dítě reagovalo kývnutím, nebo zavrtěním hlavou, vytvoříte tím iluzi rozhovoru
  • Zaujměte dítě přes věci, zvířata nebo aktivity, které má rádo
  • Chvalte dítě úsměvem, pohlazením
  • Zkuste dítě ve frustrující situaci podpořit přítomností sourozence nebo kamaráda

VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE

Jedná se o poruchu postihující vývoj řeči, projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou vyhovující.

Dítě nemá žádnou poruchu sluchu nebo zraku, ale jeho centrální nervová soustava a mozek nejsou schopny dostatečně správně zpracovat sluchové a zrakové signály z vnějšího prostředí.

Příčiny:

Zatím nejsou zcela jasné. U většiny dětí s touto poruchou byl problém v době těhotenství, u porodu a nebo těsně po něm.

Druhy vývojové dysfázie:

  • Senzorická – dítě má obtíže s porozuměním řeči
  • Motorická – dítě má problémy se samostatným vyjadřováním
  • Smíšená – dítě má do určité míry rovněž potíže s porozuměním mluveného a s tvorbou řeči

Terapie

Důležitý je komplexní přístup k terapii a spolupráce mezi odborníky (logopedem, psychologem, foniatrem, neurologem a pedagogy ze školy).

Celková terapie musí zahrnovat rozvíjení:
  • Řeči
  • Hrubé a jemné motoriky
  • Grafomotoriky
  • Zrakového vnímání
  • Sluchového vnímání
  • Paměti a pozornosti
  • Myšlení
  • Orientace v čase a prostoru

Rozvíjení jednotlivých schopností a dovedností je třeba cvičit celkově, nikoli izolovaně.

Několik rad pro rodiče

  • Dívejte se na dítě, když s nim mluvíte
  • Pokud mu chcete něco sdělit, mluvte pouze s ním
  • Mluvte pomalu a zřetelně artikulujte
  • Hodně ukazujte a názorně předvádějte
  • Mluvte krátce, nevysvětlujte mnoha slovy, složitými souvětími
  • Nespěchejte a ověřte si, zda Vám dítě rozumí
  • V řeči raději užívejte konkrétní slova (podstatná a přídavná jména, číslovky, slovesa)
  • Vynechejte nebo omezte užívání abstraktních slov (spojky, předložky, zájmena, příslovce a citoslovce)
  • Dopřejte dítěti odpočinek – únavu poznáte podle toho, že dítě hůře rozumí a mluví

Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí doporučuje spřátelené weby: